Na počátku 20. století, kdy se v srdci Krušných hor zrodila Bendlova chata, byla původně postavena jako útočiště pro milovníky přírody a dobrodruhy hledající únik z ruchu měst. Tato chata, pojmenovaná po svém zakladateli, župním starostovi Sokola, JUDr. Václavu Bendlovi, sloužila jako místo setkávání sportovců, vlastenců a občas i pro unavené poutníky, kteří hledali klid a útěchu v náručí přírody.
Bendlova sokolská chata na Novém Městě je první českou chatou v Krušných horách. Původně byla starou selskou usedlostí, na níž se žilo a hospodařilo způsobem běžným na horských planinách. Sokolská župa Krušnohorská-Kukaňova procházela ve dvacátých a třicátých letech obdobím svého největšího rozkvětu a zabývala se i zimními sporty; neměla však zázemí, kde by je úspěšně provozovala. Krušnohoří bývalo téměř stoprocentně německé a ani za první republiky nebylo snadné získat nemovitost pro tak vyhraněně vlastenecký spolek, jako byl Sokol. Přesto se to podařilo prostřednictvím významného českého šlechtice a diplomata dr. Lobkowicze, který byl jejím přechodným vlastníkem.
V roce 1928 byly provedeny rozsáhlá adaptace nákladem 185 000,- Kč. Slavnostně byla otevřena 10. listopadu 1929 a jméno „Bendlova sokolská chata" získala na počest významného mosteckého advokáta a sokolského župního starosty JUDr. Václava Bendla (1870-1927). V létě sloužila jako ozdravovna a horské tábořiště pro děti, v zimě jako společná noclehárna zejména pro lyžaře, ale byla k dispozici všem, „kdož na cestách a výletech po Krušných horách potřebovati budou bezpečného útulku, osvěžení a odpočinku."
Za války bylo odstraněno vše, co by připomínalo dřívější využití chaty, ale po osvobození se sem sokolský život vrátil s ještě větším sportovním nasazením hlavně zásluhou župního náčelníka Jaroslava Pešaty. Slavnostní znovuotevření objektu dne 1. dubna 1946 se zúčastnilo asi 900 sokolů. Konaly se zde zimní soutěže před XI. Všesokolským sletem. Po roce 1948 a likvidaci Sokola byla chata přidělena odborářům z Dolu prezident Gottwald v Hrdlovce, kterým byly sokolské tradice lhostejné. Ti chatu necitlivě přestavěli na ROH zotavovnu. Z pohledu zevnitř i zvenčí je dodnes patrné, jak byla necitlivě „nastavována" a „prodlužována", aby se sem vešlo restaurační a ubytovací zařízení. Název ve zlidovělé podobě „Bendlovka" však kupodivu přečkal celé období socialistického režimu, neboť málokdo věděl, po kom byla tato chata vlastně pojmenována.
V roce 1991 byla Bendlova sokolská chata vrácena obnovenému Sokolu a dne 13. září 1991 znovu slavnostně otevřena. Ale duchcovský Sokol, který ji spravoval, neměl prostředky na její údržbu ani štěstí na spolehlivé nájemce. Chata měnila nájemce, do počátku 20. letech fungovala jako horský hotel. Následně už sloužila jen jako ubytovna lesních dělníků nebo autoservis. Dál rychle chátrala, až do stavebně havarijního stavu, ve kterém ji v roce 2023 převzal soukromý investor. Přes značnou snahu Bendlovku zachránit a zrekonstruovat nakonec dostala přednost výstavba Nové Bendlovky. V duchu a architektonické čistotě původní, předválečné sokolské Bendlovy chaty.
Dnešní Bendlovka, nyní proměněná na 16 luxusních, bezúdržbových apartmánů je důkazem této evoluce. Přeměna zahrnuje nejen modernizaci a rozšíření, ale také znovuobjevení a oživení původního ducha místa. Bendlovka dnes stojí jako most mezi minulostí a současností, nabízející svým obyvatelům možnost žít v harmonii s přírodou bez nutnosti vzdát se pohodlí a stylu moderního života.
A tak, příběh Bendlovy chaty pokračuje, přičemž každá kapitola přidává další vrstvu k její bohaté historii. Od skromného útočiště přes znárodněný hostinec až po moderní útočiště pro ty, kteří hledají klid a únik od všedního dne, Bendlovka zůstává symbolem adaptace, přežití a neustálé obnovy.
